Virolog Yoshihiro Kawaoka a jeho výzkumný tým se na univerzitě Wisconsin-Madison zabývali otázkou “proč na ptačí chřipku zemřelo zatím jen tak málo lidí”.

Virus HN51 - ptačí chřipka má zatím na svědomí životy 103 lidí. Celkem bylo nakaženo 184 osob.

Běžné chřipkové viry mezi lidmi přechází velice jednoduše, viru H5N1 cesta do lidských plic nějak nejde. H5N1 se s velkými obtížemi uchytí v nose, v hrtanu a v horních cestách dýchacích.

Předpokládá se tedy, že aby byl přenos efektivní, musí být člověk viru ptačí chřipky vystaven opravdu ve velké míře. Většina obětí žila v oblastech, kde se vyskytovali nakažení ptáci a kontakt mezi lidmi a zvířaty byl poměrně běžný (domácí chovy, drůbežárny, zvířecí trhy …). Jestliže tedy budete v blízkosti ptáka infikovaného virem H5N1, nemusíte ještě ptačí chřipku dostat.

Jakmile se ptačí chřipka ve formě viru H5N1 dostane do plic, může se jednoduše a rychle množit. To však nestačí, pro další šíření mezi lidmi je nutné, aby virus prošel několika genetickými mutacemi, což však nemusí trvat dlouho.

Zdroj: The Sydney Morning Herald

This entry was posted on Friday, March 24th, 2006 at 00:54 and is filed under Bleskovky, avian influenza. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.