Dnes mi udělala tisková mluvčí TV Nova - Veronika Šmítková radost, když poslala do éteru báječnou zprávu. Nova bude první celoplošnou českou televizí, která odvysílá úspěšný seriál Lost.

Tuto informaci jistě přivítají nejen warezáci, kteří nemají AXN a musí to tahat po torrentech, ale taky ti šťastlivci, kteří když občas zapnou televizi, tak od ní hned zase bleskurychle utečou, protože tam vidí odpad typu Ordinace v růžové zahradě, Pojišťovna štěstí či Místo v životě. Co se týká toho posledního “zázraku”, tak si nejsem jistý jestli kameru tenkrát držel v ruce opilý kameraman nebo jeho dítko předškolního věku. Oficiálnímu vyjádření TV Nova věřím asi jako upřímnému a poctivému Stanislavu Grossovi.

Jestli jste jedni z mála, kteří nevíte o čem seriál Lost vlastně je, tak vězte, že je o skupině osmačtyřiceti lidí, kteří přežijí havárii letadla na trase Los Angeles - Sydney. Skončí na opuštěném ostrově, o jehož poloze neví vůbec nic, jelikož letadlo několik hodin před havárií jaksi letělo jinudy než mělo.

Zdroj: Tiskové prohlášení TV Nova

Do americké armády už nenastupuje tolik mladých lidí jako tomu bývalo dříve. Není to jenom tím, že se mladí bojí na kterou zemi na mapě zase Bush ukáže prstem a označí ji za líheň teroristů a odvěkého nepřítele demokracie, ale nemalou roli hrál i zákaz přijímat uchazeče, kteří mají na těle tetování.

Podle nového rozhodnutí Pentagonu budou moci do armády nastoupit i ti zájemci, kteří mají tetování na rukách nebo vzadu na krku. ženám bude dovoleno nosit tzv. permanentní makeup.
Samozřejmě nebude povoleno mít na těle žádné obrazce, které by měly sexuální nebo rasistický podtext, nesmí jít ani o tzv. “barvy gangu”.

Podle průzkumu na výzkumného centra University of Ohio má 30 procent dospělých ve věku do 35 let nějaké tetování.

Armáda o sedm tisíc osob nesplnila svůj cíl, kterým bylo získat v tomto roce odsmdesát tisíc nových rekrutů. Z tohoto hlediska to byl nejméně úspěšný rok od zavedení zcela dobrovolnické armády v roce 1973.

Zdroj: Reuters

Osmnáct set pacientů, kteří prošli srdečním bypassem se zúčastnilo historicky největšího pokusu o objasnění tvrzení, že modlitba byť od cizícho člověka může zlepšit stav pacienta.

Výzkumný tým spolupracoval se šesti americkými nemocnicemi, kde rozdělil pacienty do tří skupin.

Modlili se členové křesťanských spolků ať už v klášterech či jinde, dva spolky byly katolické a jeden protestantský. K dispozici měli psané modlitby a první jméno a první písmeno příjmení pacienta, za kterého se měli modlit. S modlením se začalo v předvečer operačního dne nebo až v samotný den operace a pokračovalo se po další dva týdny.

Tři skupiny pacientů:

V první skupině bylo 604 osob, za které se lidé modlili, ale bylo jim řečeno jen to, že se za ně možná někdo bude nebo nebude modlit. Dvaapadesát procent členů této skupiny mělo následně pozákrokové komplikace.

Druhá skupina 597 pacientů nikdo se za ně nemodlil, byť jim bylo řečeno to stejné jako první skupině. Jednapadesát procent těchto pacientů mělo po operaci zdravotní komplikace.

Třetí skupina - 601 lidí vědělo, že se za někdo bude modlit. Celých devětapadesát procent z nich pak mělo pozákrokové komplikace.

Po třiceti dnech bylo prakticky jedno za koho se kdo modlil, úmrtnost byla podle čísel zveřejněných v American Heart Journal prakticky všude stejná.

Studie samozřejmě nebyla zaměřena proti Bohu ani proti přínosu modlitby. Jejími autory jsou reverend Dean Marek, ředitel kněžských služeb při nemocnici Mayo Clinic a Manoj Jain z nemocnice Baptist Memorial Hospital - Memphis, Tennessee.

Už vůbec nebylo cílem vyvrátit názor, že pacientovi pomůže, pokud se za něj bude modlit někdo z jeho rodiny či blízkého okolí. Podmínkou proto bylo, že pacient a člověk, který se za něj modlí se nesměli vůbec znát.

Zdroj: Reuters

Mobilní telefony neodmyslitelně patří ke dnešní době. Lidé za volání běžně utrácejí tisíce korun měsíčně. Operátoři se snaží odlákat zákazníky konkurenci, přicházejí s balíčky výhodného volání a v důsledku jim tak škodí.

Proč?

Podle švédské studie zveřejněné v International Archives of Occupational and Environmental Health (Mezinárodní archiv pracovní a environmentální hygieny) má člověk, který používá mobilní telefon alespoň hodinu denně o 240% vyšší šanci, že se dočká nádoru na mozku, než ten, kdo mobil vůbec nepoužívá.

Poloha nádoru pak odpovídá místu, kde mobil u hlavy držíte.

Škodlivost používání mobilu byla ověřena při analýze informací o skupině 905 lidí, kteří mají zhoubný nádor na mozku a druhé skupiny, ve které byl stejný počet osob, ale zdravých.

Pětaosmdesát ze skupiny těžce nemocných jsou dlouhodobí uživatelé mobilního telefonu, kteří z něj telefonují minimálně hodinu denně.

Vedoucí výzkumného projektu Kjell Mild chápe, že lidé jen tak své hovory neomezí, proto doporučuje jednoduché a účinné řešení - používejte handsfree sluchátka!

Zdroj: Medical News Today

TOHLE NENÍ APRÍL!

Myslíte si, že otevřít váš domácí zámek lze jen za použití původního klíče, jinak že člověk musí být zkušený bytař? Jestliže ano, doufám, že máte zdravé srdce, protože tento článek by vám mohl přivodit infarkt.

Holandská televizní stanice Nova již na začátku minulého roku odvysílala reportáž přinášející opravdu neuvěřitelné zprávy. Stačí vám deset klíčů a otevřete 90% zámků ve vaší čtvrti. Nejde ale o žádné tzv. univerzální klíče, ale o obyčejné bump-keys.

Co je to proboha bump-key, ptáte se?

Bump-key je klíč, kterému zámečníci také říkají “klíč 999″. Tři číslice vyjadřují jak moc se při výrobě klíče odstraní hmoty kovu - jinak řečeno čím vyšší je číslice, tím menší zoubky klíč má.

Uvnitř valné většiny zámků je několik pružin, z nichž každá má nad sebou dva válečky. Pokud je vložen klíč, tak válečky stlačí dolů, čímž umožní pohyb otočné části zámku. Když ale klíč v zámku není, pružiny vytlačí spodní válečky nahoru (až po červeně naznačenou mez), takže zámkem otočit nejde a byt je zabezpečený…..ehm… není.

Máte-li bump-key, který lze vsunout do zámku, zatlačíte jej klíčové dírky. V tom okamžiku se ale válečky nedotýkají zubů, ale naopak nejvíce “vydlabaných” částí klíče. Musíte tedy klíč malinko povysunout (aby se opravdu jen minimálně napružily pružiny) a následně to přijde…. Ne, nepůjde to teď otevřít, teď musíte vzít tomahawk a uhodit s ním do klíče…

Co je to ksakru zase ten tomahawk?

Obecně řečeno jde o ohebný ale relativně pevný proužek kupříkladu umělé hmoty, ke kterému je na jednom konci připevněno něco pevného, co slouží při švihu jako hlava “kladiva”.

Úderem tomahawku do klíče se přenese energie z nárazu do válečků, které stlačí pružiny a v tento okamžik je možné zámkem otočit!

Nyní opakuji. Pokud máte jakýkoli klíč, který lze řádně vstrčit do klíčové dírky, pak z něj lze udělat bump-key, kterým daný zámek půjde otevřít!

Důležitá informace: Pokud vás někdo takhle vykrade, nenajdou se ani na zámku ani na dveřích žádné stopy násilí, takže vaše pojišťovna vám nedá ani korunu!

Stále váháte zda tomu máte věřit?

Můžu říct, že v Holandsku tohle byla bomba. Vyjadřovali se k tomu ministři, policisté a samozřejmě i všechny firmy vyrábějící zámky. Přicházeli s tiskovýma zprávama typu “pokud je to možné, tak to dokáže jen technicky vyspělý jedinec, který navíc bude mít velmi drahé vybavení”. Na všechny tyhle tiskový prohlášení reaguje poměrně vtipnou formou zástupce zájmového sdružení TOOOL - Barry Wels ve videu, které si můžete stáhnout odsud (pozor, má cca 460 MB).

Nechcete-li nebo nemůžete-li stahovat skoro půlgigabajtový soubor, můžete se podívat na reportáž holandské TV Nova (64 MB video), případně si o přečíst pédeefko.

Pokud ale jen trochu můžete, stáhněte si to velký video.

Nerad bych zapomněl na ten bleskoidní nadpis. On zní sice divně, ale je pravdivý. Čím dražší máte zámek, tím je lepší konstrukce. Klíč se v zámku méne viklá, takže se z tomahawku na válečky přenese více energie.

Zdroj: TOOOL